Dashwood

Ať pořád vládne ta pravá kamarádská atmosféra

Okolí

O Bojanovicích

První zpráva o Bojanovicích se váže k počátku 12.století, kdy kníže Svatopluk věnoval tuto ves benediktinskému klášteru Ostrovskému (roku 1107 - 1109) a dar ten Přemysl Otakar I. listinou ze dne 17.ledna 1205 potvrdil. V majetku kláštera zůstala ves Bojanovice až do husitského hnutí.

Roku 1436 byly Bojanovice zapsány císařem Zikmundem Jakoubkovi ze Řitky. Z držení šlechtických majitelů tuto ves získal opat Matouš Ferdinand Zoubek z Bíllenberka koupí zpět a připojil ji ke klášterním statkům roku 1657. Po zrušení kláštera v roce 1785 zabavila Bojanovice c.k. administrace státních statků a připojila je k panství Slapy, jež prodáno bylo roku 1825 rytíři Karlu Bedřichovi Korbovi z Weidenheimu, od něhož je koupil roku 1891 říšský hrabě Bedřich z Westphalinu.

Když byla roku 1864 definitivně uzákoněna obecní samospráva, utvořily Bojanovice samostatnou místní obec jež náležela k okresnímu hejtmanství smíchovskému a soudnímu i bernímu okresu zbraslavskému. Od roku 1928 byla obec součástí okresu Praha - venkov a od roku 1942 patřila do obvodu Okresního úřadu Praha - venkov - jih. Roku 1949 byla přidělena k okresu Praha - jih a od 1.7.1960 patří k okresu Praha - západ.

Bojanovice jsou přifařeny k farnímu obvodu sv. Kiliána (Davle), přiškoleny byly původně do Štěchovic, od roku 1901 měly vlastní obecnou školu. Poštou v současnosti patří do Hvozdnice.

Od roku 1828 kdy měla ves 31 domů s 203 v nich žijícími obyvateli, vzrostly Bojanovice během 19.století téměř dvojnásobně. Roku 1899 zde bylo napočítáno 52 domů a 338 obyvatel, roku 1913 domů 59, ale pouze 332 obyvatel.

Obec si zachovala převážně ráz zemědělský, průmyslové podniky zde nejsou.

Ze spolků působil v Bojanovicích Havířský spolek pro podporu školní mládeže, od roku 1931 Spolek divadelních ochotníků, od roku 1939 Sbor dobrovolných hasičů.

Na území obce není žádná památka, která by patřila do seznamu nemovitých kulturních památek ČR, ale přesto se lze z literatury dozvědět o kapličkách, které se v území nalézají. V Bojanovicích byla roku 1879 nákladem obce vystavěna kaplička sv. Františka Serafinského.

O původu názvů Bojanovice nebo Bojov jsem nikde žádnou zmínku nenašel. Je možné, že jména jsou odvozena nebo mají souvislost s latinským jménem pro Čechy – Bohemiae. Osobitý výklad podával Václav Krupička – Swenny. Soudil, že jména jsou odvozena nebo jsou pozůstatkem z časů, kdy na území žil keltský kmen Bójů. K tomu dodával, že někde v blízkém okolí bude zakopán i poklad Marobuda, knížete germánských Markomanů, kteří vytlačili Bóje.

TCO Dashwood, sepsal Vladimír Havelka

Žádné komentáře
 
Snad se všem tyto stránky líbí a všem děkuji za návštěvu :-)