Dashwood

Ať pořád vládne ta pravá kamarádská atmosféra

Trochu z historie

Hospody

Osada neměla své vlastní shromažďovací centrum a tak oslavy, Silvestry a jiné význačné události se často slavily u někoho v chatě. Navštěvovány byly hospody v okolí, z nichž některé se vyznačovaly znamenitou kuchyní, jiné dobrým pivem nebo zkrátka byly momentálně dobré. Těsně po konci války, snad po dobu asi 4 let bylo občasně v provozu ubytovací zařízení a restaurace U Kyptů, postavené v roce 1932 a to při druhé lávce na levém břehu Kocáby tam co ústí cesta z Kameňáku.

Ještě dříve než byla postavena Kyptova restaurace u druhé lávky, byla v provozu u Fafkova mlýna v původní sušárně ovoce pivnice. Stylový kamenný objekt posléze obývala rodina Čumpelíkova s dcerou Marií, dnes ženou Jardy Piráta.

V poválečném období se v původní Kyptově restauraci střídali vlastníci nebo nájemci, přestalo se vařit, zájem chatařů poklesl stejně jako turistika šla do útlumu. Osada několikrát v prostorách restaurace pořádala své zábavy, vzpomínám na rekrutskou a další. Dočasně vládl v objektu blahé paměti pantáta Hřebík z Bojanovic, který točil pivo. Objekt posléze chátral až dochátral, zmenšoval se a dnes je tam jen snad zbytek základů.

TCO Dashwood, sepsal Vladimír Havelka

Bujará veselí se konala v jiné restauraci v údolí a to U Kropáčků. To je zděný objekt proti proudu na levém břehu Kocáby nad Askalonou. Dávno je již v soukromých rukou a hospodu dnes nepřipomíná. Ke Kropáčkům osada léta v celku pravidelně docházela. Setkávali se tam osadníci z Dashwoodu, Askalony, ale také z Tanganiky – osady ve svahu pod Královkami nad Malou Lečicí. Z Tanganiky přicházel harmonikář Mirek Šmejkal, kytarista Jarda Bříza, občas je doplňoval i Olda Pacina z Askalony. U Kropáčků se obvykle končilo až za ranního kuropění.

Když přibližně v polovině padesátých skončila hospoda U Kropáčků, přesunul se zájem osady do Bojanovic k Liškům. To bylo zařízení důvěrně známé již mnoho let předtím, ale zvýšený zájem byl dán i pořádáním různých zábav, bálů a jiných slavností. I tato hospoda během šedesátých nebo počátkem sedmdesátých let skončila.

Oblibě se dočasně těšila hospoda Na Cikánce v Bojanovicích. Ta byla v provozu zhruba v létech 1950 – 1960 a navštěvována zejména při cestách od vlaku do chat. Hospoda se vyznačovala zejména nabídkou vynikající sekané. A to byl důvod, proč děti chtěly cestou od vlaku na osadu se zastavit na Cikánce, což se líbilo i rodičům, kterým odpadla starost s jídlem, ale zejména věděli, že nasycené děti dají chvilku pokoj. Děti daly pokoj jen chvilku a chtěly do chaty. Občasně měli i rodiče nápad, poskytli od některé chaty klíče a poučili nejstaršího z dětí, aby na vše dohlédl, že jsou dole v údolí, jen co dopijí a zaplatí. Někdy dopíjeli do pozdních hodin. Zatím se všechny děti v poklidu uložily a vyspaly.

Současným styčným bodem je hospoda Holinků v Bratřínově. Ta je již navštěvována letitě a na významu získala s rozvojem autobusové dopravy a zejména dopravou auty. Navíc je to stále krásná vesnická hospoda, působící na rozdíl od hospody v Bojanovicích útulně. U Holinků osada našla místo pro některé své zábavné produkce, oslavy a jiné legrace.

Žádné komentáře
 
Snad se všem tyto stránky líbí a všem děkuji za návštěvu :-)