Dashwood

Ať pořád vládne ta pravá kamarádská atmosféra

Trochu z historie

Jak se stavěla osadní hřiště a klubovna

Sportovní a tím i společenské dění se z počátku odehrávalo na hřišti u Dostálů, přesněji dnes Gabrišů. Jako obvykle pár nadšenců mělo nápad a Dostálovi, sportovně založení, souhlasili. Odstranil se drn, trochu se povrch terénu výškově urovnal a záhy se hrál volejbal, i když zprvu jen přes natažený provaz upevněný na kůlech, opřených o dřevěné oplocení.

V počátku padesátých let již bylo zřejmé, že osada potřebuje hřiště přece jen bližší regulérnosti. To bylo v době kolektivizace zemědělství a tak rolník Skůček z Nových Dvorů rád postoupil kus louky mezi Kocábami. Kolem vznikajícího hřiště bylo postaveno oplocení z tyčoviny, kterou poskytl les, povrch hřiště byl zpevněn jen štěrkem a pískem vybagrovaným z Kocáby.

Kolem hřiště se tehdy žilo. Brzy osada dospěla k názoru, že chybí něco, co poskytuje zázemí při turnajích a vůbec pro shromažďování a společenský život.. Jako obvykle, jednalo se rychle.

Něco materiálu opět poskytl les, něco se nakoupilo. Neobvyklý materiál opatřil tehdy Äda Jonák. Byl zaměstnán v Holešovicích v Rybeně. Zjistil, že bedny, ve kterých jsou dováženy k dalšímu zpracování mořské ryby, jsou z dobrého dřeva, leč s nalepenými rybími šupinami a nevábně páchnoucí. Zanedlouho se u Kocáby objevila hromada prken a prkýnek s nápisy Job Gouda – Imujden – Holland. Prken a prkýnek se zmocnili osadníci a osadnice, kartáči v Kocábě prkýnka vydrhnuli, na slunci vysušili a učinili je použitelnými na stavbu. Osadní chata rychle vyrostla, osada získala pro svůj stánek na tehdejším MNV v Bojanovicích na chatu i evidenční modré číslo 133 a tím byla i stavba legalizována.

Byla to velmi pěkná, útulná stavba s citlivě řešeným vnitřním vybavením, kde se osada scházela při různých příležitostech a v sezóně takřka každý týden. Přivezl se soudek nebo soudky piva, bránické tehdy bylo v dřevěných sudech a za 1,40 Kč. V létě nebo při turnajích se vozil led z pražské Štvanice.

V té době se bohatě rozvíjela i činnost na poli sportovním a hřiště již zájmu nedostačovalo. S jarem v roce 1974 po dohodě a souhlasu tehdejšího JZD Orion bylo zřízeno hřiště druhé, kde se hrál zejména nohejbal.

V roce 1982 však přišla velká voda a osadní chatu či klubovnu téměř úplně zničila. Byl to žalostný pohled na rozvaliny se zbytky chaty. Mnoho práce a nadšení osadníků přišlo nazmar. Vzpomínám, že ještě v roce předchozím před povodní byla klubovna opatřena novou plechovou střešní krytinou. Sportovní trofeje a různé relikvie ze života osady, to vše bylo nenávratně pryč. Po povodni jen malá část byla nalezena a zachráněna osadní vlajka a pár součástí z výzdoby chaty.

Ještě v témž roce na památné slezině osady na Vyšehradě v kantině u Milana Kaláta bylo rozhodnuto osadní chatu nebo klubovnu obnovit. Přes zimu se vše připravilo, s jarem roku 1983 se začalo stavět. Poslední den toho roku byla klubovna vysvěcena.

TCO Dashwood, sepsal Vladimír Havelka

Žádné komentáře
 
Snad se všem tyto stránky líbí a všem děkuji za návštěvu :-)