Dashwood

Ať pořád vládne ta pravá kamarádská atmosféra

Trochu z historie

O Kocábě

Kocába pramení na okraji Příbrami. A protože Kocába je říčka mimořádná, má prameniště dvě. Před vjezdem do města je prudké stoupání a vpravo od silnice louka, ve které ve vzdálenosti asi 200 m je mokřina, ze které vytéká po svahu stružka. To je první větev z prameniště, které je v nadmořské výšce 522 m. Druhé prameniště Kocáby je ve výšce 542 m u silnice do Bytízu jižně od silnice na Prahu. Obě pramenní větve se asi po 1 km spojují nad Dubnem a přijímáním dalších drobných přítoků se potůček stává Kocábou. Protéká Višňovou, Dalekými Dušníky a dále jižně od Dobříše. Od Nového Knína je údolí již hlouběji zaříznuté.

V úseku pod Bratřínovem, přes naší osadu až do Štěchovic je údolí Kocáby velmi zklikacené s mnohými zákruty a strmými, často skalnatými nárazovými břehy. Proto je Kocába nazývána Hadí řekou. Délka toku je přibližně 47 km, výškový rozdíl mezi prameništěm a ústím do Vltavy ve Štěchovicích je kolem 340 m. Potud údaje, které jsem zjistil z mapových podkladů.

Jiné zdroje informací uvádějí, že Kocába pramení 1,5 km východně od Příbrami pod kopcem Velká skála v nadmořské výšce 537 m a do Vltavy ústí na úrovni kóty 198 m. Délka toku se uvádí 47,2 km, plocha povodí 313 km2, průměrný průtok u ústí do Vltavy je 0,62 m2/sec.

O Kocábě se toho nechá napsat opravdu více než dost. Jaká je, jak se změnila za posledních několik desetiletí, jaká byla v dávné minulosti. Pro pochopení celého vývoje je třeba začít zeširoka a vrátit se o několik stovek tisíc let zpátky, kdy ve vývoji zemského povrchu došlo k jeho zarovnávání. A to byl i počátek vzniku říční sítě a také vzniku Kocáby. V obdobích bohatých na vodu převládalo výmolové působení toku a odnos, v suchých obdobích při poklesu unášecí síly vodního toku docházelo k ukládání písků, štěrků nebo i hlín.

O tom, že Kocába v minulosti tekla jinde než v současnosti jsou četné důkazy. V okolí naší osady se zejména na skalních plošinách nachází valouny, které pochází z časů, kdy Kocába tekla například na úrovni plošiny na skále nad osadou, asi o 25 až 30 m výše, než je dno dnešního údolí. Měnil se i směr toku.

V posledních stoletích ve svém vývoji opustila Kocába některé zákruty, narovnala dočasně směr toku. Příkladem je opuštěný meandr v Malé Lečici nedaleko tamějšího vodopádu, nebo meandr v místech, kde jsou dnes hřiště osady Louisiana. Změny v důsledku erozívního působení jsou zřetelné na Rewastonu, kde se řečiště vzhledem k lávce posunulo v posledních 50 létech o dobrých 20 m. Ke změnám řečiště došlo i pod mlýnem, kde Kocába v minulosti přecházela na úrovni chaty Jardy Brindy dnešní louku a dále tekla korytem, kterému dnes říkáme Malá Kocába. Současné koryto Kocáby pod skálou není tedy korytem původním. Celý vývoj toku je složitý. Kocába vyhloubila v průběhu desítek tisíců let údolí a formovala své řečiště do dnešní podoby. Současný směr zaujala teprve asi před dvěma až třemi stoletími.

Změny na toku Kocáby nastaly v souvislosti se stavbou Fafkova mlýna, z něhož dnes již zbyl jediný objekt. Na Askaloně přibližně na úrovni chaty Vrbenských býval jez se stavidly. Při vzdutí hladiny se vody dostávaly do vyhloubeného náhonu, který ještě do povodně v roce 1981 vedl mezi dnešní cestou a chatou Vlasty Trdly nebo Jirky Suchého. Za posledními chatami na ostrově byla na náhonu další stavidla, kterými se voda pouštěla buď zpět do hlavního řečiště nebo pokračujícím náhonem do mlýna. Náhon byl zavezen zhruba před padesáti léty.

Ve mlýně bylo snad původně mlýnské kolo. Později bylo mlýnské zařízení poháněno vodní turbínou. Pod mlýnem byly vody vedeny dosud částečně zachovaným odpadním korytem, kterému dnes říkáme Malá Kocába.

Pravidelně se ve mlýně mlelo až do počátku minulého století, později, do let čtyřicátých již jen příležitostně. Vlastníkem mlýna, přilehlých pozemků a lesa byl pan Kühn, který ve mlýně bydlel.

Nad mlýnem byla kamenná zeď, chránící mlýnské stavby při velkých vodách. Značně byla poškozená při povodni v roce 1981 a posléze časem rozebírána až zmizela. Součástí staveb u mlýna byla i hráz u hlavního toku Kocáby. Od mlýna v délce asi 200 – 300 m chránila louky proti zaplavení při vyšších vodních stavech. Hráz po válce již nebyla udržována a dnes jsou podél Kocáby jen zbytky. Částečně byla hráz opravena a dosypána péčí osady v roce 2003.

Ke změnám v průběhu posledních 50 až 60 letech došlo i ve vlastním řečišti. V okolí osady bylo několik tůní, kde bylo vody minimálně do pasu. Vyhlášená byla tůň zvaná Doktorka za chatou Karla Práška. Byla nazvána podle osadníka Zdeňka Dostála, který se do tůně chodívával pravidelně koupat. Velká tůň byla na Rewastonu za posledními chatami, která se jmenovala Džbán. Byla hluboká, místy až 2 m.

Po několik let jsme se jezdívali koupat na kolech na koupaliště, skryté vlevo od cesty z Havranu ke slapská hájovně. Byl tam betonový bazén, ale s vodou nepříliš teplou. V horkých letních dnech to nevadilo. Cílem byly často i Štěchovice, zejména zátoky pod Brunšovem a krátce fungující koupaliště v místech letního kina. To ještě nebyla dostavěna slapská přehrada a voda přece jen byla teplejší než v současnosti.

V paměti zůstává parádní koupaliště, zřízené v místech kde je dnes osadní klubovna. Fungovalo asi 3 – 4 roky a voda přehrazením Kocáby byla voda vzdutá až nad tůň u Karla Práška. Bude to již téměř 30 let, co jsme přehradili Kocábu v místech tůňky zvané U raka naproti chatě donedávna patřící Jardovi Hosmanovi a asi po 2 roky se povalovali na vzniklé přilehlé pláži.

Nelze nevzpomenou dvou velkých povodní z let 1981 a 2002, které velmi postihly údolí. Ničivější byla povodeň v roce 1981, kdy uplavala osadní chata a další chaty byly velmi poškozené. Podle některých údajů se jednalo o vodu dvěstěletou, jiné uvádějí dokonce vodu pětisetletou. Závažnější byla i velká voda letos v březnu, kdy se Kocába rozlila do louky, zaplavila a poničila hřiště. Ničivá povodeň údajně postihla údolí Kocáby i v roce 1938.

Průměrný průtok na dolním toku je 0,575 m3 za vteřinu. Minimální průtok byl zřejmě v roce 1947, kdy Malá Kocába vyschla téměř totálně, v hlavním toku to nebylo lepší. Voda mírně proudila pouze náplavy ve dně koryta a udržovala se v tůních. Tehdy byly vyloveny mnohé tůňky a osada několik dní se živila rybami.

TCO Dashwood, sepsal Vladimír Havelka

Poslední komentáře
06.06.2013 10:15:17: Záplavy 2013 foceno 5.6.2013 odpoledne po opadu vody natolik, aby se dalo přebrodit až na místo...au...
 
Snad se všem tyto stránky líbí a všem děkuji za návštěvu :-)